Spřátelíš??? Pokud chceš, tak Tady





1. kapitola - Ivril (Druhý život)

5. října 2009 v 17:41 | Akéla |  Příběhy
Lowret utíkala před jakýmsi netvorem, byl celý černý, měl ostré a jedovaté hadí zuby a byl pokryt srstí. Jeho tělo bylo stavbou podobné koni, ale jeho hlava byla lví. Už se Lowret skoro dotýkal, ale ona nezpomalovala, naopak svůj běh zrychlila. Přemýšlela, jak netvora setřást, byla si více než jistá že ji dřív nebo později stejně lapí a zabije. Její plány z mysli vytlačoval strach, její bušící srdce přehlušilo všechen zvuk a dech se zrychloval. Takový strach neměla ještě nikdy v životě. Najednou si všimla, že pláň končí a mění se na bezednou propast. Je lepší se nechat roztrhat na kusy a nebo seskočit tam dolů, do černé tmy kterou neprosvítí žádné světlo? Věděla, že už jí není pomoci a dnes zemře. Byla těsně nad propastí, když v tom se z jasné temně černé, noční oblohy modře zablesklo. Žádný hrom se po tom neozval, ale za to byla Lowret překvapená, když se před ní objevila nějaká vlčice. Všechno kolem se najednou propadlo do světle modré tmy. Vlčice Měla sněhobílou srst a zářivě žluté oči. Na krku jí vysel zlatý náhrdelník s mnoha ostrými přívěšky vytesanými z jakéhosi modrého kamene.
"Jsem Ivril, vládnu modrému světlu a jsem tu, abych ti něco pověděla." Nevnímala netvorovu přítomnost, jakoby vůbec neexistoval a nic se nedělo.
"Abych ti vysvětlila mé nenadálé objevení, řeknu ti jen, že v této době ani na tomto místě nežiji, dělej jako že jsem jenom pouhý sen, ale prosím, teď mě vyslechni, je to důležité." Lowret ani úžasem nedýchala, zasněně hleděla Ivril do očí a vnímala ji velmi silně, každé její slovo jí utkvělo v paměti a zůstanou tam dlouho.
"Vím, že často přemýšlíš nad smyslem života, proč žijeme, když stejně zemřeme? Je to, to samé, jako když se umyješ, ale nač se mýt, když se zase ušpiníš." Lowret poslouchala, ale jejím slovům nerozuměla, copak se jí zjevila aby jí pověděla jen tohle? Najednou se za Ivril začal objevovat jakýsi oblak modrého prachu.
"Toto je můj svět, galaxie ve které žiji, čas tam plyne rychleji než tady u vás, proto se musím brzy vrátit a splnit své poslání..."
"Takže ty jsi z úplně jiné galaxie?" Odpověď se ale nedozvěděla, protože záhy zjistila, že to byl pouhý sen, ale zvláštní. Byla si jistá, že se jí to nezdálo bezdůvodně, protože všechno se děje kvůli něčemu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama